Stávající
situace v oblasti papírových peněz je nahnutá.
Světové
banky jich tisknou stále víc a víc bez ohledu na drtivý dopad, který z toho
vzejde.
Většina
obyvatel však toto riziko nepociťuje.
Zůstávají
ve svém bohorovném klidu přesvědčeni, že se nic nezmění.
Když je moc peněz a málo zboží, tak se ukazuje, že peníze se jíst nedají
V pátek 29. května 1953 ve svém rozhlasovém projevu tehdejší prezident
Československa Antonín Zápotocký prohlásil: „Naše měna je pevná a
měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.“ Den
poté se ukázalo, že prezident lhal, měna příliš pevná nebyla a
v Sovětském svazu byly již v předstihu vytištěny nové československé
bankovky.
Papírová
náhrada peněz, těch skutečných peněz (tedy hmotného majetku) nikdy v minulosti
dlouho nevydržela. Vždy se našlo dost vynalézavců, kteří ve spojení s vládci
prosadili podvodné jednání, jež nakonec měnu zabilo (měna, devalvace, válka).
Skotský
ekonom John Law věřil, že peníze jsou čistě prostředek směny, tedy, že nemusí
mít samy o sobě žádnou hodnotu. První bankovku spatřilo Skotsko v roce 1716.
Law pak přinesl myšlenku papírových peněz i do Francie, kde roku 1718 obdržela
jím založená banka povolení Ludvíka XV k vydávání bankovek. Ovšem ekonomova
myšlenka, že peníze nepotřebují mít vlastní hodnotu, se nepotvrdila, a když
jich banka vytiskla příliš mnoho, staly se bezcennými, neboť hodnotu mohou
něčemu přisoudit pouze lidé a ti neměli zájem o nekonečné bohatství v podobě
papíru. Vypjatá situace rovněž přispěla k Francouzské revoluci.
To ovšem znamená,
že jsme všichni otroky stávajícího banksterského systému, drženého několika
jedinci, kterým je zhola jedno co si počneme, až světový měnový systém
zkrachuje. A věřte, že to už není o tom zda, ale kdy. Co pak řeknete svým dětem
až budou chtít jíst a vy nebudete mít za co koupit jídlo? Až se váš syn zeptá: „Táto, tys věděl, co se může stát a nic jsi
pro to neudělal?“
A přitom je to tak jednoduché.
Prostě nesmím všechny peníze (tedy majetek)
držet v papírové měně (tedy v bankovkách nebo na bankovním účtu jako
virtuální bankovky) ale část peněz je třeba držet v něčem hmotném, tedy v nějaké
komoditě.
Třeba nemovitost.
To však nemůže každý.
To však nemůže každý.
Pojďme si
porovnat cenu za pojištění některých věcí:
Rodinný dům – 5.000,-
Auto – 5.000,- Život – 12.000,-
To jsou ceny, nad kterými vůbec nepřemýšlíme a ochotně zaplatíme!
A co pojištění peněz?
Myslíte si, že Penzijní připojištění je pojištěno? Nebo Stavební spoření či Životní pojistka?
Jsou to pouhé sliby.
Jak tedy pojistit peníze (myšleno finanční majetek)?
Máte jedinou možnost - přeměnit je na hmotné věci, komodity.
To jsou ceny, nad kterými vůbec nepřemýšlíme a ochotně zaplatíme!
A co pojištění peněz?
Myslíte si, že Penzijní připojištění je pojištěno? Nebo Stavební spoření či Životní pojistka?
Jsou to pouhé sliby.
Jak tedy pojistit peníze (myšleno finanční majetek)?
Máte jedinou možnost - přeměnit je na hmotné věci, komodity.
A za kolik tedy pojistit Peníze – za určitých podmínek zdarma, naopak ještě získáte!
Máme nemalé zkušenosti v oblasti nabídky investičního zlata pro každého a mimo
to Vám zcela zdarma vyhodnotíme pro Vás nejvýhodnější řešení.
Jsme jiní, jsme proaktivní, řešíme
kontinuální dynamické formy, nikoli jednorázové.
S námi budou Vaše peníze v bezpečí trvale.
"Autor: Miroslav Matucha"
"Autor: Miroslav Matucha"
Žádné komentáře:
Okomentovat