Jak správně počůrat papírek a co vám pak řekne.

Jak správně počůrat papírek 
a co vám pak řekne.

Možná trochu provokativní nadpis ve skutečnosti přivádí čtenáře k problematice překyselení organismu. O tom, že tento zdravotní problém trápí lidi už od věků, píší známí světoví lékaři či vědci:

„Můžeme říci, že překyselení organismu

je jedním z předpokladů a předstupňů vzniku rakoviny“

Are Waerland, dietolog (1876–1955)

„Rakovina je kyselou nemocí číslo jedna“

Prof. Otto Warbug, nsitel Nbeovy ceny za medicínu (1883 – 1970)

„Ze všech složenin našich tělesných sil se kyseliny

projevují jako ty nejškodlivější“

Hippokrates (460 př.n.l. – 377 př.nl.)

V současné době tuto oblast nejlépe shrnuje Kurt Tepperwein ve své knize „PRYČ S KYSELOSTÍ“

„Naše tělo je uzpůsobeno tak, že bychom se mohli dožít 130 i více let. Ovšem v důsledku svého životního stylu předčasně stárneme a umíráme. Vnitřní prostředí organismu by mělo mít mírně zásaditý (bazický) charakter. Chybné návyky ve stravování však vedou k tomu, že podíl zásaditosti v našem těle se stále snižuje. Překyselení organismu je pak důvodem většiny nemocí.“

Jestliže mluvíme o překyselení organismu, nebo také o acidobazické rovnováze, případně o latentní acidóze, musíme si uvědomit, že to je poměrně nová věc. Podíváme-li se třeba jen o 100 let zpět, zjistíme, že v té době nic takového neexistovalo. Stejně jako neexistovala obezita.

Proč? Změnili jsme tak výrazně náš jídelníček?

Důvodů je samozřejmě více. Samotný jídelníček se až tak nezměnil. Stále milujeme knedlo, zelo, vepřo, řízek, svíčkovou a podobné klasické České jídlo. Stále pijeme pivo jako naši předkové. Ale jak to, že oni nebyli tlustí a překyselení a my ano?

Prvním důvodem je změna kvality stravy. Tenkrát si potravu většinou lidé pěstovali či v podobě chovu zvířat vytvářeli sami. V dnešní přetechnizované a ekonomikou svázané době se potraviny vyrábějí převážně průmyslově a to samozřejmě na úkor kvality. Podíváme-li se na problém, který tím vzniká v našem těle, musíme jít až na úroveň buněčné výživy. Lidská buňka se chová stejně jako my sami: dýchá, jí, pije a vyměšuje. Mimo to má paměť, která ovlivňuje naše konání, ale to je na jiný článek. Faktem je, že lidská buňka je chytřejší, než my sami. Pokud totiž pozřeme nekvalitní jídlo, buňka tuto nekvalitu nepřijme. A hned vidíme jednu z hlavních příčin obezity: buněčná podvýživa. Tělo nedostává potřebné živiny a tak si žádá další a další přísun (hlad). Nekvalitní jídlo však živiny nedodává a tak se z větší části ukládá jako tuk.

Druhým důvodem a současně tím hlavním je nedostatek pohybu. Promítněte si způsob života lidí před sto lety a dnes. Skoro všichni pracovali rukama, za prací chodili pěšky či jezdili na kole… Prostě zákon o zachování energie je neúprosný: kolik energie přijmu, tolik bych měl vydat. Dnes většina lidí pracuje vsedě a po práci si „zaslouženě“ sedne k televizi…

No a nyní tedy k hlavnímu bodu – překyselení. Proč vzniká, jsme si už popsali. Teď se budeme věnovat otázce „jak“ vzniká, jaké jsou projevy (symptomy) překyselení a jaké další následky mohou vznikat díky překyselení.

Co vše překyseluje náš organismus?

• ·        Nesprávná výživa a nevhodné nebo žádné potravinové doplňky
• ·        Nedostatečné žvýkání potravin a rychlé stravování
• ·        Zlost, strach, úzkost, stres a další psychické zatížení
• ·        Nedostatek pohybu a špatné dýchání
• ·        Chemické léky a tablety
• ·        Elektrosmog a Chemtrails
• ·        Dýchání jedovatých látek v životním prostředí a kouření
• ·        Cukr a alkohol

A jaké můžeme pociťovat projevy zapříčiněné překyselením:

• ·        Nedostatek energie a stálá únava
• ·        Apatie a snížená výkonnost
• ·        Těžké končetiny či bolesti ve svalech
• ·        Náhlá únava po jídle
• ·        Citlivost na chlad a nepříjemný pocit chladu v těle
• ·        Snížená odolnost/zvýšená náchylnost k nemocem
• ·        Častá onemocnění z nachlazení
• ·        Zeslabená schopnost regenerace
• ·        Zpomalené hojení ran
• ·        Poruchy prokrvování
• ·        Neustále studené končetiny
• ·        Kožní choroby
• ·        Zácpy či průjmy

Jak souvisí překyselení se stavem imunitního systému?

Až 80% imunitního systému se nachází ve střevech. Tam se nachází také stovky kmenů bakterií, a to jak těch dobrých (probiotických) tak i těch „zlých“ (patogenních). Jejich rovnováha rozhoduje o zdraví člověka v nejvyšší míře. Tedy i o stavu imunitního systému. Pokud dovolíme narušit tuto rovnováhu, probiotické bakterie hynou a nadvládu získávají ty patogenní. Potom hovoříme o narušení střevní mikroflóry či dysbióze. No a jednou z příčin úhynu probiotických bakterií je právě překyselení. A jak bylo výše uvedeno, překyselení vzniká i požitím léků. V případě antibiotik je to jaksi „na druhou“ neboť sama Antibiotika přímo hubí probiotické bakterie. Naopak patogenní bakterie se množí a důsledkem je ztráta imunity a narušený metabolismus. Proto dochází k častým onemocněním, která jsou dávána za vinu virům a bakteriím, ve skutečnosti však je příčinou neschopnost organismu se těmto patogenům bránit. To samozřejmě platí i pro buňky rakoviny.

  

Pro konkrétní představu si nyní popíšeme, jaké potraviny jsou nejvíce kyselinotvorné:

·        Konzumace masa – kyselina močová

·        Vepřové maso – kyselina močová, sírová, dusičná

·        Sladkosti, sladké nápoje, výrobky z bílé mouky, vysoká spotřeba tuků – kyselina octová

·        Bolest a horečku tišící léky – kyselina acetylsalicylová

·        Káva a černý čaj – tříslovina

·        Velká fyzická námaha – kyselina mléčná

·        Zlost, stres, úzkost – kyselina chlorovodíková

·        Perlivé nápoje – kyselina uhličitá

·        Coca-Cola – kyselina fosforečná, uhličitá

·        Víno – kyselina vinná a sírová

·        Sýry – kyselina dusičná

Zásadotvorné potraviny jsou především zelenina některé druhy ovoce. Bohužel díky moderním způsobům pěstování neobsahují potřebné živiny, a tudíž ve většině případů nelze eliminovat kyseliny v těle pouze těmito potravinami. V dnešní době je proto nezbytné používat vhodné doplňky stravy a dodávat tak organismu to, co potřebuje.

Jak tedy zamezit překyselení organismu resp. jak nastavit tzv. acidobazickou rovnováhu?

V první řadě musíme znát hodnoty obsahu kyselin v těle. Tedy musíme ovládat diagnostiku toho stavu. Není to nic složitého, slouží k tomu jednoduché testovací pH papírky. Lepší jsou takové, které mohou ukazovat hodnoty pH v desetinách stupňů. Například tyto:

Správná hodnota pH moči je 7.

Měří se obvykle ráno při první ranní moči.

A teď už rozumíte názvu tohoto článku :) 

V druhé řadě musíme upravit jídelníček. Jednak podle energetické potřeby a jednak podle výše uvedeného seznamu kyselinotvorných potravin. Výživový poradce vám dá ještě další rady, třeba co se týká kombinací jídel, jejich počtu a velikostí.

Sem patří také pitný režim. Pod tímto pojmem si však většina lidí představí množství tekutin, které má za den vypít. Už ale neřeší, CO mají pít a v jaké kadenci. Určité vodítko je také ve výše uvedeném seznamu, tedy není vhodné pít sladké nápoje. A neplést si tekuté potraviny s nápoji (mléko, džusy). Také nelze do denní dávky tekutin počítat kávu.  Obecně platí, že nejvhodnějším nápojem je voda.

To ale nestačí, je třeba říci také JAKÁ voda. V poslední době se diskutuje o tom, zda je lepší balená či kohoutková. To nechť si posoudí každý sám. Zcela jistě však tím nejlepším nápojem je čistá pramenitá voda z přírody. Pochopitelně z ověřeného pramene. Žádný filtr či jiná úprava vody neudělá z mrtvé vody živou. Pramenitá voda je živá, protože disponuje strukturou, pamětí a energií. Také je dobře vědět, že by neměla obsahovat minerály. Ve vodě obsažené minerály jsou anorganického původu (rozpuštěné kameny) a tělo je není schopno zcela zpracovat. Proto se časem v těle usazují, např. ve formě aterosklerózy. Jedním z hlavních úkolů vody je ten dopravní: vyvážet z těla toxiny. Proto je ideální voda zcela bez příměsí, aby byla schopna pojmout co nejvíce škodlivin.

Miroslav Matucha

www.zlate-zdravi.cz 

16. října 2016