Rozhovor Sv. Františka s Bohem
(výňatek
z knihy Jaroslava Svobody:
„Kompletní návod
k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku“)
JEDNOHO DNE SE ZEPTAL BŮH
SV. FRANTIŠKA:
Franto,
ty víš všechno o zahradách a o přírodě. Co se to tam dole na Zemi děje? Co se
stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před
věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly
v jakékoli půdě, vydržely sucho a hojně se sami množily. Nektar
z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků.
Očekával jsem tedy, že uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co
vidím, jsou zelené fleky…
Sv.
František: To všechno ten kmen, který se tam usadil,
pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat
tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.
Bůh: Trávou? Ale to je tak nudné!
Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly ani ptáky, jenom ponravy a
žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu, aby
tam rostla tráva?
Sv.
František: Očividně,
Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a
hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.
Bůh: Jarní deště a teplé počasí
pravděpodobně způsobují, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci
velice šťastní.
Sv.
František: Vypadá
to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají ji někdy i dvakrát do týdne.
Bůh: Oni ji sekají? Suší ji jako
seno?
Sv.
František: Nikoliv
Pane. Většina z nich ji hrabe a dává do pytlů.
Bůh: Do pytlů? Proč? Je to cenné?
Prodávají to?
Sv.
František: Ne,
Pane. Právě naopak. Platí za odvoz.
Bůh: Tak počkej chvilku. Oni to
hnojí, aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho
zbavili?
Sv.
František:
Ano, Pane.
Bůh: Tihle Příměšťáci musí cítit
velkou úlevu v létě, kdy vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista
zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.
Sv.
František:
Tomu nebudete věřit, Pane. Když tráva přestane růst, tak rychle vytáhnou hadice
a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a
odvážení.
Bůh: To je přece děsnej nesmysl.
Alespoň, že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se
pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim
opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a
chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost, aby obohatily půdu. Je
to přirozený cyklus života.
Sv.
František:
Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady,
dávají do pytlů a platí za jejich odvoz.
Bůh: To není možné! A co dělají, aby chránili kořeny stromů a
keřů před mrazem a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?
Sv.
František:
Po tom, co vyhodí listy, kupují v igelitových pytlích něco, co se nazývá
mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to místo listů.
Bůh: A odkud tento mulč berou?
Sv.
František:
Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.
Bůh: Doóóóst! Už na to raději nechci
myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu
dnes večer?
Sv.
Kateřina:
„Blbý a blbější“ Pane. Je to opravdu hloupý film o…
Bůh: To je OK. Vyber něco jiného. Myslím, že jsem to celé už slyšel od Františka…
|
A
ZDE NĚKOLIK ODKAZŮ NA VIDEOKLIPY S TÉMATIKOU „NÁVRAT ČLOVĚKA K PŘÍRODĚ“
Výňatek z knih Vladimíra
Megreho „Zvonící cedry Ruska“ – O dětech: http://noreii.blogspot.cz/2015/03/o-detech.html
Henri Monfort – život bez
jídla https://www.youtube.com/watch?v=-A_mWGu_cbU&list=PLt6q1hywJ78Va7SpTXC_ii0xsOniwF_YQ&index=2
|
Žádné komentáře:
Okomentovat